Masáž Císlerem a Nekudou aneb Proč nemám rád dušenou mrkev

22. května 2010 v 21:59 | Zdeněk Pošíval
Jiří Císler a Luděk Nekuda bývali kdysi mými oblíbenými kumštýři a měl bych tudíž nejeden důvod si některá jejich vystoupení vizuálně i auditiovně zakonzervovat, a tak si je připomínat vhodněji, než jenom tím, co mi z jejich někdejších vystoupení uvízlo v ochabující paměti. Jenomže to by nesměla existovat Česká televize a otravovat mě svým prapodivným zacházením s reklamou.
Když se objevila na obrazovce reklama na možnost objednávky DVD se zmíněnými showmany, pocítil jsem nejenom nostalgickou radost, ale i opravdovou chuť si záznam na nosiči zakoupit. Pak jsem reklamu uviděl podruhé, potom potřetí, za chvíli počtvrté. Mé nadšení kupodivu začalo upadat. Když jsem spatřil komerční nabídku na jejich DVD následující den znovu a to několikrát, už jsem se raději nedíval. A pokud jsem si další den během reklamy třeba právě nenaléval čaj nebo si někam neodskočil, už mě obsah toho reklamního šotu nezajímal vůbec. Pokud mě reklama náhodou zastihla, spíš jsem náhle a proti své vůli hledal v tom šotu chyby a různé nedostatky. Nápad, že bych si nosič s vystoupením Nekudy a Císlera zakoupil, se kamsi vytratil. Následující dny při objevení této nabídky, jež ke mně promlouvala každou chvíli, se mi začínala ježit kůže a zmíněnou reklamu a zejména vtíravě nadšenou hlasatelku jsem už upřímně nesnášel.
Přiznávám, že mě tíží i jistá zaujatost: apriori nemám rád reklamu na veřejnoprávním médiu, jemuž platím koncesionářské poplatky a vnucování nejrůznějšího zboží mi dost vadí. Pokud ji přijmu jako jisté zlo, jímž si ČT kompenzuje nevyrovnaný rozpočet nebo ze zisku míní podporovat českou tělovýchovu a kulturu, pak jsem ochotný reklamu tolerovat. Nikoliv ovšem, jak je s ní zacházeno: z uvedeného případu se mi vnucuje pochybnost o smyslu účelu. Jako by investor potřeboval vyčerpat jakési fondy, snad kvůli úlevě na daních, kdežto psychický dosah předmětu nabídky ho už nezajímá. Nejsem znalec a netuším, jaký objem informace je potřebný, aby zasáhl eventuelního zákazníka, zato tuším, že čeho je moc, toho je příliš. Jinými slovy: když je veřejnost masírována nějakým tématem, jistě může naskočit opačný než žádoucí výsledek.
Vzpomínám si, jak mi v dětství tvrdili, že dušená mrkev je vynikající, což opakovali natolik často, až jsem si mrkev zprotivil a nemohl ji ani cítit, byť mi předtím vůbec navadila.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama