Slibovali si věčnou lásku, která trvala týden

14. července 2009 v 20:58 | Zdeněk Pošíval
Nápis Pomáhat a chránit mají na autech policisté, zatímco pošťáci si tam nechali napsat: Dneska podáte, zítra dodáme.
Oč tu jde?
O předsevzetí, o slib či závazek? Obávám se, že o nic z toho. Považuji nápisy za nezávazné propagační plky, nikoliv nepodobné heslům Pionýr brání mír anebo Se Sovětským svazem na věčné časy.
Jak bránil mír pionýr?
Věděli jsme a samozřejmě víme, že dítě s rudým šátkem kolem krku ubrání leda tak pendrek, že to heslo vzniklo v hlavě postižené patolízalskou absurditou a mohlo leda tak vnést do dětského podvědomí zmatek, z něhož posléze paradoxně vybobtnal odpor k armádě a hlavně odmítavý postoj k elementární obraně státu. Navzdory zrušené obecné branné povinnosti se dobrovolní mladíci hlásili do armády, aby v očekávání mastných příjmů odpochodovali do Afganistánu, kde zdrhali, když jich byla potřeba k podpoře britské jednotky, jež narazila na nepřítele sveřepě odmítajícího proklamovaný mír. Jsou tu samozřejmě i vojáci riskující své životy a potřebují z domova obdržet posily. Jenomže doma, kde se národ raději spoléhá na ochranu země cizími vojsky spojenců než na vlastní sílu, rozehráli svou hru politici a posilu odmítají vyslat, aby tak získali sympatie a hlasy pacifistů. Spojencům přitom všelijak hážou klacky pod nohy, byť jsou na nich bezpečnostně závislí.
A co se týká věčnosti?
Věčnost soudržnosti s východním okupantem trvala dokonce o pár let méně než existence bolševického Sovětského svazu a tak věčnost setrvala věrná i nadále argumentacím církevním a astronomickým.
Věřím, že autor v ústrojenství zmíněných hesel vymýšlí zase jiné ptákoviny, jako třeba shora uvedené Pomáhat a chránit. Tahle pokrytecká hra na iluzi má ovšem tu nevýhodu, že když jí někdo bláhově uvěří a pak ho zklame, bude desiluzi považovat za klam a osobní urážku. A tím ono heslo způsobí na duši občana mnohem větší škodu, než kdyby vůbec neexistovalo.
Zažil jsem to včera, když jsem se policisty hlídkujícího na rohu ulice u zmatečně značené objíždky zeptal na správný sjízdný směr a nevěřil vlastním uším, jak mi byl ochotný pomáhat.
"Jak to mám vědět," odsekl mladý muž ve žluté vestě nevrle, "copak jsem encyklopedie?"
S poštovním heslem na vozech Dneska podáte, zítra dodáme je to snad ještě horší, protože tam jde o přímou a ověřitelnou lež. Podáte-li svůj dopis na poštu v pátek, obdrží jej adresát až v úterý. Poslal jsem v pondělí dopoledne z Mariánek do Prahy synovi k narozeninám dárek v malém balíčku, za porto vysázel na poštovní pult 90,- Kč a druhý den se mobilem syna zeptal, má-li z dárku radost. Neměl. Balíček nebyl doručený dokonce ani ve středu. Dorazil až ve čtvrtek.
Licoměrnost mnohých závazků a slibů odhalil Alexander Dumas ve Třech mušketýrech, když ji opsal větou: Slibovali si věčnou lásku, která trvala týden.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Vladimír Vladimír | E-mail | 14. července 2009 v 23:18 | Reagovat

To jsou ty tropy. ;o)
Jen si nejsem jist, zda právě slogan "Dneska podáte, zítra dodáme" mám vnímat spíš jako synekdochu (zítra je užito coby název části pro označení celku - v budoucnu), jako eufemismus (přikrášluje horší skutečnost), případně ironickou hyperbolu...

2 Věra Slunéčková Věra Slunéčková | 15. července 2009 v 8:15 | Reagovat

Hra na iluzi obecně je nebezpečná, jak víme. Někdo ji hraje, aniž by věřil, někdo jí věří a nemá potuchy, že hrán. A tak pořád dokola.
Díky za upozornění na pěkný článek, pane Pošívale, je dobré občas si připomenout, že se stále ocitáme ve stejných nebezpečích, jen orámovaných jinými hesly a jinou kulisou.
Věra Slunéčková

3 Mgr. Tomáš Háša Mgr. Tomáš Háša | 15. července 2009 v 11:03 | Reagovat

Tvoje zkušenosti z poslední doby mě hluboce zaujaly. Proto trávím léto raději na chalupě. Tomáš

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama