Červen 2009

Stydět se za národ nebo za sebe?

1. června 2009 v 8:00 | Zdeněk Pošíval
Internetem koluje novinový výstřižek s esejí Josefa Klímy, v němž ozřejmuje důvody, proč se stydí za to, že je Čech. Tenhle investigativní novinář, proslulý svými kritickými reportážemi na televizi NOVA, přiznal, že ještě za totality cestoval stopem po Skandinávii a když se ho zeptal neznámý Švéd za volantem na jeho národnost, zastyděl se za svou zemi, vydával se radši za Rakušana a trnul, aby na něho v autě někdo nepromluvil německy, protože z tohoto jazyka neznal ani slovo. Nu a nyní se za svůj národ stydí znovu.
S důvody, proč se Josefu Klímovi nelíbí současná situace v České republice, lze vesměs souhlasit, ale přiznáním, že se stydí za své češství, mě zvedl ze židle.
Spisovatel Jiří Mucha, jenž se spojeneckými vojsky prošel jako válečný zpravodaj celou západní frontou a účastnil se i osvobozování Plzně, řešil podobný problém, ale prohlásil přitom, "že není nikterak hrdý na to, že je Čechem, ale nestydí se za to." K takové formulaci popisu mentálního stavu lidiček našeho národa bych se kdykoliv připojil. K zapírání své národnosti nikoliv.
Popsal jsem na těchto svých stránkách už několikrát mravní stav občanstva své země, za nějž je možné se velice stydět, ale vládnoucím českým šlendriánem není přece vyčerpána zásobárna pozitivních národních hodnot, proboha!
Pan Josef Klíma se ve chvilce národního studu přihlásil raději k Rakousku. Proč zrovna k němu je mi záhadou. Je mu snad historicky bližší habsburské dědictví, vědomí sounáležitosti s jeho někdejším nejužším spojenectví s nacismem, či snad přímo s místem rodiště Adolfa Hitlera, nebo co vlastně, kýho čerta? Je mu snad mnohem bližší než dědictví přemyslovské, či naše někdejší nejužší spojenectví s bolševismem, čí snad s místem rodiště Klementa Gottwalda?
Stydí-li se Josef Klíma za své češství, stydí se tak zároveň i za mne, za vás, za své rodiče. Jede v českých malérech naprosto stejně jako všichni ostatní...
Proč se nestydí výhradně za sebe?