V českém znění

9. února 2009 v 15:31 | Zdeněk Pošíval
"V českém znění hráli" je věta, kterou slýcháme čím dál častěji v závěru jazykově dabovaných cizích filmů, po níž však následují nikoliv jména těch herců, které jsme právě zhlédli a jak bychom logicky očekávali, ale pouze přečtená jména českých dabérů. Mně tato zmíněná věta, již mnozí diváci ani nezaznamenají, zní velmi neuctivě a dost silně mě podražďuje. Je důsledkem nejenom určité dramaturgické (produkční) povrchnosti, ale i výrazem neuctivosti vůči interpretačnímu umění a ke komplexní herecké tvorbě.
Dovolím si nejdříve vysvětlit tu povrchnost.
Mluvený text cizojazyčných filmů býval obvykle překládaný v titulcích vkládaných do obrazu. Později jej vystřídal text namluvený (dabovaný) již česky, přičemž v závěru byl seznam původních herců i tvůrců doplněný i jmény jazykových dabérů.
Divák vnímá film vizuálně i auditivně současně. Prakticky to vypadá tak, že hlasatel na konci filmu otevře závěrečné sdělení slůvkem "hráli" - v napsaném textu si divák přečte jména herců interpretujích osoby scénáře a v doprovodném mluveném textu se dozví jména jejich česky hovořících dabérů. Tak nejen pochopí, kdo tu kterou postavu ve filmu hrál, ale zároveň i kdo jeho postavu česky namluvil. Zrakem si tedy přečte jména herců a v tutéž chvíli si vyslechne i jména jejich jazykových dabérů.
Postupně však tento srozumitelný systém přestává fungovat. Režie českého dabingu si ohlášení obsazení ješitně zjednodušuje: po zmíněné větě "v českém znění hráli" vychrlí výlučně česká jména bez ohledu na to, co právě běží v titulkách. Falešně tak vzbuzuje dojem, že ve filmu hrají především Češi.
Že by se zapomnělo na systém současného vnímání viděného i slyšeného?
A nyní k té neuctivosti.
Jako by ve filmu ze zahraniční tvorby původní herci přestali existovat a vystřídali je herci čeští. Je to silně zavádějící informace: čeští herci ve filmu pochopitelně nehrají; a jak již bylo řečeno, cizím hercům poskytují pouze hlasy. Dlužno poznamenat, že po výtce dabují vskutku mistrovsky; synchron viděného se slyšeným bývá jedinečný, obdivuhodný a je nesporně uměním. Nicméně ony viděné postavy čeští dabéři nehrají; hrají je francouzští, angličtí, američtí, němečtí a jiní cizí herci. Je mi líto, ale nikoliv ti naši. Ona věta "v českém znění h r á l i " zní mi tudíž jako chlubení se cizím peřím. Neblaze mi připomíná, že přivlastňování si cizích hodnot se v Česku dosud nepovažuje za příliš velký prohřešek.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama